Teritoriální vývoj římské říše

	Teritoriální vývoj římské říše 218 pnl. - 476 nl.	Obrazový materiál byl získán ze serveru The Illustrated History of the Roman Empire na adrese www.roman-empire.net.
	Římská říše se nezrodila ze dne na den. Její formování a nástup k pozici evropské velmoci začíná až o několik století později, potom co Řím musel na Apeninském poloostrově svést řadu nelehkých bitev se okolními městy (zejména Albou Longou) a národy (zejména Samnity a Latiny). Do té doby bylo toto město jen jednou z mnoha metropolí ve střední Itálii. Vždyť ještě v roce 387 pnl. byl Řím dobyt a vypleněn Gally, během jejichž řádění se ztratil také Zákon 12 desek. Teprve v roce 272 pnl. se Římu podařilo ovládnout celý Apeninský poloostrov. Vojenský a organizační talent se však začíná naplno projevovat teprve během válek s Kartágem, které rozhodly o ovládnutí Středozemního moře .

		3r. 218 pnl. Římská říše na počátku druhé punské války. V první punské válce římané dobyli část Sicilie (r.241 pnl.), která se stala r.227 pnl. oficiálně první římskou provincií (zbytek Sicilie dobyt r.212 pnl.). V téže válce římané ovládli Sardinii a Korsiku (r.238 pnl.).

		3r. 100 pnl. Území římské říše po punských válkách. Římu přibyla zejména větší část Hispánie, Řecko a Makedonie, Malá Asie a po zničení Kartága ve třetí punské válce také provincie Africa.

		3r. 44 pnl. Římská říše v roce zavraždění C.I. Caesara. V důsledko jeho válečného tažení Římu přibyla zejména Galie, Sýrie a další část Hispanie. Vznikly např. provincie Acquitania, Begica, Celtica, Creta a Cyrenaica.

		3r. 14 nl. Římská říše v roce smrti Octaviana Augusta. Řím získal cennou provincii v Egyptě (r.30 pnl.). Byla vytvořena provincie Judaea (r.6 nl.), Pannonia (12 pnl.) ad. Za Augustovy vlády Římané dosáhli dočasně až k Labi.

		3r. 54. Římská říše v roce smrti císaře Claudia. Územní zisky: Mauretania (r.40 nl.), Thracia (r.46 nl.). V roce 43 nl. Římané vtrhli na území Británie. V tomto roce již Římané mohou oprávněně nazývat Středozemní moře "mare nostrum", naše moře.

		3r. 116. Za vlády císaře Traiana římská říše dosáhla největších teritoriálních rozměrů ve svých dějinách. Do říše začleněny např. Arménie (r.114), Mesopopotámie (r.116, v r.117 ovše opět ztracena)

		3r. 305. Římská říše po abdikaci císaře Diokletiána, který provedl zásadní správní reformu říše. Bývalé provincie byly rozdrobeny a správně přeorganizovány. Říše byla rozdělena na 12 administrativních okrsků (diecézí, ovládaných vikáři) a 101 provincií.

		3r. 337. Římská říše v roce smrti císaře Konstantina I., který pokračoval v reformách započatých Diokleciánem. Nejvyššími správními útvary se nově staly čtyři prefektury, které se dále dělily na diecéze (nyní celkem 14). Počet provincií vzrostl na 116.

		3r. 476. Zánik západořímské říše. Řím již od počátku 5. století není schopen odolávat válečným útokům. Je vypleněn v roce 410 visigótským králem Alarichem a v roce 455 králem Vandalů Genserichem. Hunové, pod vedením Attily, se navíc zmocňují Galie. Když pak konečně v r. 476 Odoaker, vůdce germánských Skirů, sesazuje posledního římského císaře Romula Augustula, zůstává tato událost v Evropě již téměř nepovšimnuta. Odoaker nicméně formálně vládne pod východořímským císařem Zenonem a tak Apeninský poloostrov zůstává i nadále římské říše.

konec